Nelson – Rotweiler, pes, 9 let
Devítiletý rotweiler Nelson přijel na naší kliniku z Chorvatska ze Záhřebu. Majitel uváděl, že Nelson před 3 týdny na vycházce kolaboval, začal mít problémy s nekoordinovanou chůzí, měl tendence podklesávat na hrudních končetinách, především na pravé. Chůze se postupně zhoršovala, takže mohl vstávat jen s pomocí majitele. S rostoucí apatií klesal jeho apetit, zhubl o 6 kilogramů.
Během klinického vyšetření jsme zjistili mírnou dehydrataci. Neurologické vyšetření zaznamenalo výrazně snížený stupeň vědomí, těžkou apatii, která se stupňovala až do spánkových stavů, zůstal li Nelson bez stimulace z okolí. Chůze vykazovala těžkou celkovou slabost všech končetin. Samostatně nebyl schopen vstát. Nejvíce postižená - pravá hrudní končetina – nebyla schopna udržet Nelsonovu váhu, podlamovala se a občas s ní spontánně překluboval. Nekoordinovaná chůze se projevovala především tendencí stáčet se během kroku doprava, kde také často upadal. Při vyšetřování tzv. postojových reakcí bylo zřejmé, že se informace o správné poloze končetin vůči tělu a hlavě dostává do mozkové kůry s velkým zpožděním. Vpravo pak opět více než vlevo. Vyšetřování reflexů na hlavě prokázalo sníženou reakci při stimulaci několika hlavových nervů. Toto neurologické vyšetření ukazuje na postižení pravé části mozkového kmene. Nádorové a zánětlivé příčiny byly nejvíce pravděpodobné. Ostatní onemocnění, například metabolické a infarkt, jsme předpokládali jen minimálně.
Majiteli bylo nabídnuto vyšetření krve, které bylo nutné pro vyloučení některých metabolických problémů, především pak jaterních, a také proto abychom měli aktuální informace k provedení bezpečné anestézie u staršího psa. Jak biochemie krve, tak krevní obraz byly beze změn. Zvýšená sedimentace opět napovídala o nádorovém nebo zánětlivém procesu. Dalším krokem byla tedy anestézie a vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance v kombinaci s analýzou mozkomíšního moku. Magnetická rezonance definitivně odhalila nádor, nacházející se vpravo mezi mozečkem a mozkovým kmenem.

Tento nádor tlačil na mozkový kmen a s velkou pravděpodobností pocházel buď mozkomíšních plen - meningiom nebo se mohlo jednat o nádor z nervového kořene jednoho z hlavových nervů, které z prodloužené míchy v této oblasti vycházejí.
Oba nádory rostou většinou pomalu, utlačují z vnějšku mozkovou tkáň (nebo míchu), takže nervové dráhy a buňky se dokáží na čas přizpůsobovat, aniž bychom zpozorovali nějakou změnu u postiženého psa, dokud nedojde k překročení určité toleranční hranice nervové tkáně. Tyto nádory se daří úspěšně operovat i u zvířat, neboť se nacházejí na povrchu mozku, srůstají většinou minimálně nebo vůbec s okolím a jsou tedy relativně snáze odstranitelné. U nádoru nervového kořene je potřeba počítat s větší agresivitou a invazivitou bujících buněk. V případě operace by se musel odstranit – amputovat i nerv a je nutno doufat, že nádorové buňky již neprorostly do mozku, ale "pouze" na něj tlačí.
Vzhledem ke klinickým symptomům jsme počítali spíše s meningiomem. Majitel s operačním zákrokem souhlasil, chtěl udělat pro Nelsona vše. Šance na úplné odstranění nádoru, aniž bychom výrazně manipulovali s mozkovým kmenem, kde jsou uložena životně důležitá centra, byla půl na půl.
Záběr z operace
Černá šipka ukazuje na nádor, který právě odstraňujeme přes vybroušenou týlní lebeční kost (bílá šipka).
zachycuje moment vytažení nádorové masy z inkriminovaného místa po vybroušení lebky v týlní kosti v oblasti nad nádorem.
Po operaci čekala Nelsona kromě antibiotik, leků proti bolesti, stejně tak léků na uklidnění a preventivně proti případným epileptickým křečím, především fyzioterapie. Nelson se po operaci mírně zhoršil, nicméně během 5ti dnů se dostal do předoperačního stádia. Desátý den po operaci, kdy se vytáhly stehy z operační rány, byl Nelson výrazně lepší než při příjmu. V tuto dobu už zvládal vstát bez pomoci, chodit jen s mírnou inkoordinací a dokonce byl schopen opět močit pouze na třech končetinách, jak byl v minulosti zvyklý. Nelson opustil naší kliniku se šťastným majitelem po 2 týdnech intenzívní fyzioterapie.
Histopatologické vyšetření stanovilo diagnózu nádor nervového kořene. Vzhledem ke klinickým symptomům počítáme spíše s nádorem, který vycházel z prvního krčního nervu než z některého hlavového nervu. To by stále odpovídalo anatomickému uložení a bylo to více pravděpodobné, protože nebyl pozorován příznak špatné funkce některého z hlavových nervů, což má do budoucna pro Nelsona stále dobrou prognózu i v případě, že se nám nepodařilo odstranit všechnu nádorovou tkáň. Telefonická konzultace s majitelem po dvou měsících od propuštění domů byla stále optimistická, majitel si nemůže Nelsona vynachválit.
